Při objednávce do zahraničí zvolte preferovanou měnu (Kč nebo EUR) - viz vlevo "Ceny v:"
Zpět do obchodu

Registrace

Lidská krev

Lidská krev - základní přehled a fakta

1. Charakteristika

Hlavní funkcí krve je transportovat kyslík nutný pro život do celého těla. Také zásobuje tkáně živinami, odvádí odpadové produkty a obsahuje různé komponenty imunitního systému, které chrání tělo před infekcí. V krvi jsou rovněž hormony. Průměrný lidský organizmus obsahuje asi 4 - 6 litrů krve, což značí asi 8% tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 mililitrů krve na kilogram tělesné hmotnosti. Krev je složena z tekuté plazmy a buněk (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Medicínské termíny související s krví často začínají na hemo- nebo hemato- (v britské angličtině haemo- a haemato-), což je odvozené z řeckého slova "haima" - "krev". Lidská krev je červená v rozsahu od světle červené - když je okysličená,  až po tmavě červenou - když není. Červená barva pochází z hemoglobinu, což je metaloproteinová sloučenina obsahující železo ve formě chemické struktury - kofaktoru heme, ke které se váže kyslík. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není modrá, ale žily jsou modré, protože světlo je rozptýlené kůží. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Z fyziologické perspektivy vypadají žíly a tepny podobně, když se kůže nadzvedne a jsou viděny přímo. Krev se pohybuje v cévách a je cirkulována srdcem, což je svalová pumpa. Proudí do plic pro okysličení a potom je cirkulována tepnami po celém těle. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané kapiláry (vlásečnice). Potom se vrací do srdce žilami. Krev také transportuje metabolické odpadové produkty, léky a jiné cizí chemikálie do jater a ledvin k vyloučení močí. Tlumivý roztok kyseliny uhličité (H2CO3) a bikarbonátu (HCO3-) je přítomen v proudu lidské krve pro udržení velikosti pH mezi 7,35 a 7,45.

2. Funkce krve

Hlavní funkcí krve je dopravovat živiny (kyslík, glukózu) a základní elementy do buněk lidského těla, odvádět odpadní produkty (např. oxid uhličitý a kyselinu mléčnou). Krev také transportuje buňky (leukocyty, abnormálně ale třeba i nádorové buňky) a různé substance (aminokyseliny, tuky - lipidy, hormony) do tkání a orgánů. Problémy s krevním složením nebo cirkulací můžou vést k dolně proudové tkáňové dysfunkci.

1) zajistit živinové pochody v buňkách - metabolizmus, přenos O2 a CO2, přenos hormonů a vitamínů

2) působení při udržování homeostázy - udržení pH - izohydrie, stálost osmotického tlaku - izoosmie, vzájemný poměr ionů- izionie, stálost objemu H2O v organizmech - izovolemie

3) termoregulační funkce

4) hormonální řazení

5) obrana - v krvi se nacházejí bílé krvinky, obranné látky

2.1. Fyzikální a chemické vlastnosti krve

Množství - udává se v % v poměru k celkové hmotnosti, celkové množství krve - přímou metodou (vykrvení), nepřímou (látkou), normovolémie - normální obsah krve, hypovolémie - snížení množství krve, naopak hematokrit - jen z nezředěné krve- poměr krevních buněk ke krevní plazmě, 60% krevní plazma, 40% buněk krve (erytrocyty, leukocyty, trombocyty).

Mikroskopický vzorek krve: a) erytrocity*1, b) neutrofil*2, c) eozinofil*3, d) lymfocyt*4.

*1červená krvinka (erytrocyty – červené krvinky, obsahují krevní barvivo hemoglobin, jehož funkcí je přenos kyslíku)

*2 neutrofil (neutrofilní granulocit - nejčastější typ bílé krvinky člověka a zvířat, patřící mezi významné buňkové složky imunitního systému.)

*3 eozinofil (hlavní úloha při alergiích, hromadí se v místech vstupů parazitů v oblasti ústní dutiny)

Typ granulocitu

*4 lymfocyt druh bílých krvinek, přesněji agranulocytů. Vyskytují se hlavně v míše (lymfe) a ve všech orgánech míšní soustavy. Mají velké jádro, které vyplní téměř celou buňku. Mají dobře vyvinutou schopnost pohybu a fagocytózy. Lymfocyty jsou jediné buňky schopné specificky rozpoznávat antigen! Proto jsou základem specifické (získané) imunity.

3. Anatomie krve

Krev je složena z několika typů krvinek a tyto formované elementy krve tvoří asi 45% celé krve. Ostatních 55% je krevní plazma - nažloutlá tekutina, která je kapalným médiem krve. Normální velikost pH lidské arteriální (tepnové) krve je asi 7,40.

Popis krvinek:

Červené krvinky nebo erytrocyty (96%). U savců tyto krvinky nemají buňkové jádro a organely, proto exaktně nepatří mezi buňky. Obsahují krevní hemoglobin a distribuují kyslík. Červené krevní buňky (spolu s endotelními cévními buňkami a některými jinými buňkami) jsou také označené proteiny, které definují různé krevní typy.

Bílé krvinky nebo leukocyty (3.0%) jsou částí imunitního systému a eliminují původce infekcí. V krvi dospělého zdravého člověka počet leukocytů kolísá od 5000 do 9000 v mm kubickém. Jejich normální počet přirozeně kolísá po dobu dne a je závislý na mnoha vlivech. Patří mezi formované krevní elementy, které cirkulují v krvi. Mají schopnost diapedézy, tj. prostupovat stěnou cév oběma směry. Pozorujeme, že každá buňka má jádro. Společným znakem obarvených leukocytů je, že mají modře zbarvené jádro. Každý typ buněk má však jiný tvar a jiné členění jádra, co slouží jako důležitý identifikační znak. Cytoplazma leukocytů barvených podle Pappenheima má základní světle modrou barvu.

Leukocyty rozdělujeme na 2 velké skupiny (podle toho, jestli v cytoplazmě obsahují nebo neobsahují granule) - GRAnulocyty a AGRAnulocyty.

Mezi AGRA paří :

MOnocyty – největší bílé krvinky, mají vysokou schopnost fagocytózy

LYmfocyty - důležité pro obranu organizmu, vykonávají stálý imunitní dozor, cirkulují do lymfy a nazpátek, plazmatické buňky (PB), NK buňky (killery nebo také označované jako LGL = large granulated lymfocythes) = MONONUKLEÁRNÍ BUŇKY.

Do skupiny GRA zařazujeme:

POLYMORFONUKLEÁRNÍ BUŇKY (PMN nebo PMNL), kam patří NEUtrofily, BAzofily a EOzinofily. pozn. NK buňky řadíme mezi agra, i když jejich cytoplazma obsahuje granule (granulí je málo a NK buňky řadíme mezi lymfocyty).

Eozinofily - hlavní úloha při alergiích, hromadí se v místech vstupů parazitů v oblasti ústní dutiny.

Neutrofily - jsou barvitelné na fialovou barvu, jsou značně menší než monocyty, mikrofágy, mají schopnost fagocytózy

Bazofily - barvitelné na modro, málo pohyblivé, důležité při alergických onemocnění.

NEU - u člověka : cca 50-75% z celkového počtu LEU; barva granulí je méně výrazná - šedomodrá; jádro - 2-5 segmentů (čím starší je buňka, tím více segmentované je jádro), mají velkou fagocytární schopnost.

EO - cca 1 - 4%; dvojsegmentové jádro; granule jsou rezavě červené barvy - početné; jejich zvýšený výskyt v krvi svědčí o možných alergiích popř. parazitických onemocněních.

BA - cca 0,5 - 1%; nejmenší mezi GRA, granule jsou tmavomodré až tmavofialové

LY - menší buňky; velké okrouhlé jádro, kolem kterého se nachází úzký lem cytoplazmy; cca 25-30% z celkového počtu LEU.

MO - cca 2 - 8% ze všech LEU největší buňky. Mají velké oválné jádro, uložené excentricky v cytoplazmě, která je světle modrá.

Krevní destičky nebo trombocyty (1.0%) jsou zodpovědné za srážení krve nebo koagulaci (sraženinu).

Krevní plazma je v podstatě vodní roztok obsahující 96% vody, 4% krevní plazmy proteinů a stopové množství z následujícího:

albumín

faktory srážení krve

imunoglobulíny (protilátky)

hormony

různé jiné proteiny

různé elektrolyty (nejvíc sodík)

Plazma a krvinky spolu tvoří newtonskou tekutinu, proudové vlastnosti, které jsou unikátně adaptované do architektury krevních cév.

Leukogram (krevní obraz) - procentuální zastoupení jednotlivých druhů bílých krvinek: neutrofil 60-70%, eozinofil 3-5 , bazofil 0,5-1, lymfocyt 15-40, monocyt 5.

Mikrograf (skenovaný mikroskopický snímek) normální cirkulující krve. U nepravidelně tvarovaných leukocytů jsou vidět erytrocyty a mnoho malých diskově tvarovaných plateletů - trombocytů (krevních destiček).

Krevní plazma - vzniká z nesražené krve. 90-92% - H2O a 8-10% sušina - OL- tuky, sacharidy, bílkoviny, močovina a AL- soli, chloridy, udrž pH, sacharidy - hlavně glukóza - množství glukózy - glykémie. Tuky - množství lipidémie. Plazmatické bílkoviny - množství proteinémie, albumíny, globulíny, fybrinogén. A/G- kvocient - poměr albumínu ke globulínu. Funkce plazmatických bílkovin - zdroj tkáňových bílkovin, homeostáze, transport, udržování erytrocytů v suspenzi, srážení krve, chrání buňky před natrávením enzymy, imunitní reakce

Červené krvinky – nejjednodušší, ale nejspeciálnější buňky v krvi, u savců nemají jádro a přenášejí O2 bez ztrát, jsou elastické a mohou se deformovat.

Krevní skupiny – jedna z významných vlastností krve je její schopnost shlukovat cizorodé krvinky. Tato reakce probíhá mezi antigenními aglutinogény, které jsou přítomny v červených krvinkách a osobitými protilátkami – aglutininy přítomnými v krevní plazmě. V lidské krvi byli zjištěny dva rozdílné aglutinofény, označované A a B a dva aglutininy anti A a anti B. Podle přítomnosti specifických aglutinogenů v erytrocytech a aglutininů v krevní plazmě rozdělujeme krev na 4 základní skupiny A, B, AB, 0.

Krevní oběhy

- malý krevní oběh - začíná v pravé komoře, z pravé komory se vede odkysličená krev do plic, krev se okysličuje, vede se plicními žilami do pravé srdeční komory

- velký krevní oběh - začíná v levé komoře aortou a ní se rozvádí do celého systému, potom odkysličená krev se horní a dolní žilou dostává do pravé srdeční předsíně. 

- vrátnicový (portální) krevní oběh - žilami krevní oběh začíná, končí kapilární sítí. Začíná vlásečnicemi v sliznici střev a žaludku, v slezině a pankreasu, potom se spojuje do větších žil a vytváří žilní vrátnici. Ta vstupuje do jater a rozvětvuje se. Funkce: krev bohatá na výživné látky a toxické látky, je přiváděna do jater, kde se detoxikuje a výživné látky podléhají látkové přeměně.

Zpět do obchodu